мы верим в тебя Зенит! ты не будешь один никогда!

Fanoušci se setkali s hráči a zástupci klubu

2. dubna 2009 v 23:08 | Martin |  Ultras & Výjezdy

Minulý týden před zápasem se Saturnem proběhlo v hotele "Mojka Kempinski" setkání fanoušků se zástupci vedení a hráču Zenitu. Za klub přišli ředitel klubu Maxim Mitrofanov, hlavní trenér Dick Advocaat a vedoucí mužstva Vladislav Radimov. Hráče zastupovali kapitán mužstva Anatolij Tymoščuk a brankář Vjačeslav Malafejev. Během dvou hodin probrali zástupci největších fans skupin se zástupci klubu vše co fanoušky Zenitu zajímá. Ve zkratce nejzajímavější momenty setkání...


Od roku 2004 začala výborná tradice - kapitán mužstva vcházel na hřiště s páskou s erbem Petrohradu. Tahle iniciativa se nám velice líbila. Časem jste se stal kapitánem vy Anatoliji a nyní jste jí vymenil za červenou s logem Puma. Chtěli bysme zpátky tu tradiční.

Tymoščuk: Jde o to, že pásku jsem ztratil...
Radimov: (vmísí se do rozhovoru) Za prvé, hlavní je jakým způsobem vede kapitán mužstvo na hřišti, v tomhle není proti Tymoščukovi žádných výtek. Za druhé - pásku mi darovala moje žena a slibuju, že jí poprosím o novou pro Anatolije.
Tymoščuk: Jistě, jestli je to pro vás tak důležité, udělám vše pro to, abych hrál v pásce s erbem Petrohradu.

Pří vší úctě k Zyrjanovovi, zdá se, že v posledním roce a letos už nehraje na takové úrovni. Proč je na hřišti on, když je k dispozici třeba Semšov?

Advocaat: Každý chce něco jiného. Já jsem rád, že právě já volím sestavu a pro mě je Konstantin klíčový hráč při přechodu do útoku. Pro defenzivní práci jsou tu jiní hráči, ale u Konstantina začíná každý útok. Jsem velice rád, že je v naší sestavě takový hráč. Souhlasím, že v konci minulé sezony nehrál tak dobře. Nutno však podotknout, že sehrál spoustu zápasů za reprezentaci a v konci sezony nastal útlum.

Co můžete říci o účasti mladých hráčů dublu při tréninkách "A" týmu?
Advocaat: To je jednoduché. Jestli má hráč dostatečné kvality aby mohl trénovat s prvním týmem - tak bude. Tak to bylo i loni. Jestli chceme hrát na vysoké úrovni, tak v trénincích mohou nastupovat jen dostatečně kvalitní a talentovaní hráči. Minulý rok jsme přivedli čtyři hráče z dublu a počítali, že budou individuálně růst a rozvíjet se. To se nestalo. Nelze dopustit, aby na tréninku byli hráči na nižší úrovni než ostatní. To pak snižuje jeho úroveň.

V Trondheimu po zápase nás asi 1500 fanoušků čekalo na hráče a poděkovat přišli jen dva - Hagen a Križanac - a všichni petrohradský hráči už seděli v šatně. Příští rok, přijedeme do Lutychu, vyhrajeme a znova - nikdo. Zatímco domácí hráči se chytli za ruce a společně šli pozdravit fanoušky. Říkáme si, kdy se toho taky dočkáme. Co vlastně vadí hráčům, proč je pro ně tak složité přijít a pozdravit nás?
Malafejev: Není to omluva, ale jak víte, v Trondheimu bylo hrozně počasí, mrzlo. Tehdy jsem nepřišel k fanouškům. Ale bývá tak chladno, že mrzou prsty na rukou. Ještě jednou opakuji - určitě to není omluva. Není problém popojít 100 metrů. Osobně bych šel i kilometry! Ale je to individuální, každý hráč to má v hlavě...

Promintě, že přerušuji, ale to samé říkali Aršavin a Keržakov. U nás často nechodili k tribunám, ale jak přestoupili do Sevilly a Arsenalu, vše se kupodivu změnilo. Aršavin jak vstřelil v Anglii první gól tak - ne jak u nás - běžel k tribunám a div nelíbal fanoušky. Co se změnilo?
Malafejev: No vždyť, stejne tak jak jsou různí hráči, jsou i různí fanoušci. Nebudeme se navzájem obviňovat kdo jak fandí, kdo jak hraje. Ve skutečnosti někteří hráči mohou být dotčeni některými fanoušky. Můžu uvézt příklad - hrajeme ve Stuttgartu, soupeř se zraní, odejde z hřiště, mužstvo se musí dát dohromady, tak brankář Lehmann pozdrží míč 30-40 sekund... Ale jeho fanoušci nepískají, protože vše chápou. Jak to bývá u nás? Vyhráváme, hráč s míčem se snaží něco vymyslet a rozehraje dozadu a z tribuny na něj křičí "ku* a kdy budete hrát?" Jsou různí fanoušci a na hřišti je vše dobře slyšet. A když hráč slyší takové věci na svou adresu - co si má myslet?
Moje žena je v různých sektorech na každém zápase a vyslechne si o mně tolik věcí! To nemluvím o dalších hráčích. Je to složitá otázka. Vždy se všichni snažíme přijít k fanouškům, ale jestli hráč nemá náladu, nejde to vynutit. To je třeba chápat.

My chceme být vždy s vámi společně za jedno. Dnes se tu sešli lidi, kteří jsou klubem posedlí. Žíjeme Zenitem. Vždy jsme připraveni vám pomoci. Chceme aby jste vždy cítili naši podporu, cítili to, že jsme vždycky za vámi. Chceme aby se to doneslo všem hráčům, chceme se s vámi častěji stýkat.
Malafejev: Od začátku chci říci, že vše co jste řekli je na sto procent pravda. Měli bychom dělat setkání. Jsou pozitivní momenty podpory i ty negativní - o těch bych chtěl mluvit. Dejme tomu ohně a dýmy: jsou skvělé, krásné a působivé! Ale jsou momenty, kdy narušují hru a v tu chvíli to není dobrý nástroj. Bojujeme, chceme skórovat, jsme v laufu - ale hra se zastavuje. Viditelnost je špatná, vadí obráncům a brankaři. Když děláte nějakou šou, je třeba i na tohle myslet.
Tymoščuk: Také se snažíme... Ohromný dík vám za to, že nás podporujete! Co se týče toho jestli chodí hráči k fanouškům nebo ne - vše chápu. Za sebe o tom klukům vždycky říkám. Ale popravdě, nemůžu nic nutit, to musí přijít samo. Někdo není tak zkušený, někdo k tomu nemá pochopení a někdo je prostě natvrdlý - každý to dřív nebo později pochopí sám.

Poslední otázečka: co s Dannym a jeho tetováním, dostal náš dopis?

Mitrofanov: Víme o tom problému. Nejdůležitější je, že je duší se Zenitem a hraje za něj. A to D - to je první písmeno jeho jména.

<< zpět


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama